V uplynulých dílech jsme se seznámili s tím, že je potřeba mít realistické očekávání jednak ohledně výsledku soudního sporu, ale také ohledně celého průběhu opatrovnického řízení. Problematika narcistického zneužívání je relativně neznámá, a pokud někdo nemá osobní zkušenost s tímto chováním, je v omezeném čase téměř nemožné zprostředkovat nezúčastněné osobě celou šíři trýznivé situace, v jaké se oběť narcistického zneužívání ocitá a jak dalekosáhlý dopad na děti může mít nejen výchova narcistního rodiče, ale i související konflikty, které narcista ohledně dětí vyvolává.

Koncept sdíleného rodičovství a jeho limity

Systém opatrovnického řízení primárně vychází z principů sdíleného rodičovství, které předpokládají upřímný zájem rodičů o pozitivní rodinné fungování a současně jejich osobnostní a emocionální vyspělost. Pokud je spor o děti zatížen rodičovským konfliktem, jedná se v teorii pouze o přechodnou překážku, která se vyřeší apelací na vzájemnou a rozumnou dohodu, případně nařízením rodinného poradenství, párové terapie, anebo mediace, které jak jsme si řekli, u asymetrických a zneužívajících vztahů selhávají.

Tento bukolický obrázek je na hony vzdálen realitě vysoce konfliktních rodičovských sporů, které jsou z větší části podmíněny právě osobnostní poruchou jednoho z rodičů. Bohužel ani otevřené a trestně stíhané domácí násilí (týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 Trestního zákoníku), kdy v trestním řízení má například manželka status vysoce zranitelné oběti, s veškerou ochranou, která k tomu přináleží, nemá často žádnou prostupnost do opatrovnického řízení. Oběť sedí pár metrů od svého trýznitele a je nucena poslouchat průpovídky typu „domácí násilí nám sem netahejte“, „i psychopat může být milující rodič“, anebo „to, že otec ubližoval matce, neznamená, že bude ubližovat i dětem“. Zkrátka a dobře, zneužívání v partnerském vztahu je kvalifikováno jako rodičovský konflikt, který má relevanci pro výsledek opatrovnického sporu pouze v případě přímého a prokazatelného dopadu na děti.

Role pracovníků OSPOD a soudů

Abych se zastala systémových pracovníků, posuzovat tyto spory zvenčí je skutečně nezáviděníhodná úloha. Soudci i pracovníci OSPODu bojují s přetížeností celého systému, emocionálně vyčerpávající prací a často i vyhořením. Zároveň nemají žádné vodítko, jak tyto případy dekódovat a Ústavní soud se svými nedávnými nálezy situaci v tomto ohledu spíše zkomplikoval, neboť vyslovil hypotézu, že horší úroveň komunikace se u bývalých partnerů logicky předpokládá. Nelze jí tedy bez dalšího považovat za překážku střídavé péče, aniž by ale zároveň vystavěl nějaké limity ohledně míry tohoto konfliktu.

Systém tak často „alibisticky“ smetá ze stolu veškeré důkazy týkající se povahy konfliktu a vzájemné komunikace, s odvoláním na uvedené závěry Ústavního soudu a rovnost rodičovských práv. Pokud se tedy podaří některému z pracovníků (OSPOD, mediátor, soudce atd.) nahlédnout pod pokličku a vysloví podporu oběti narcistního zneužívání, je to třeba vnímat jako vítaný bonus, ale rozhodně nelze realisticky vycházet z toho, že sami nazřou povahu narcisty a tomu následně přizpůsobí úpravu poměrů k dětem. To musí zajistit klient za podpory svého advokáta.

Návrh na úpravu poměrů

Návrh je třeba připravit na základě současného fungování s vědomím toho, jaké budou předvídatelné Achillovy paty porozchodového spolurodičovství. Zpravidla se setkáváme s tím, že narcista má tendence vytvářet chaos, zasahovat do času a kompetencí druhého rodiče, jednostranně rozhodovat o výši výživného, anebo záležitostí týkající se dětí. Nezřídka má sklony na sebe děti nezdravě fixovat a velmi často je také více či méně otevřeně programuje proti druhému rodiči, jeho novému partnerovi, anebo novým sourozencům. Bohužel se v důsledku toho setkáváme i s jedním z nezávažnějších rodičovských hříchů, a to rozvojem syndromu zavrženého rodiče.

Následující doporučení uvádím s velkou pokorou ke každému jednotlivému případu a míře konfliktu, kterým je konkrétní rodina zasažena. Škála těchto případů je velmi rozmanitá od skutečně extrémně konfliktních sporů s přítomností domácího násilí (v případně tzv. maligních narcisů) až po konflikty, které jsou dané drobnými naschvály a nezodpovědností vysoce konfliktního expartnera, a které jsou v dlouhodobém horizontu spíše otravné než nežitelné.

Precizní sestavení návrhu

Návrh na úpravu péče o děti je třeba připravit s maximální mírou podrobnosti tak, aby pokrýval veškeré možné eventuality týkající se režimu péče, předávání dětí, sdělování informací, výživného a dalších plateb. Doporučuje se minimalizovat jak šedé zóny, které by mohly být polem působnosti pro případnou diskreci narcisty, tak i společný čas. Ne všechna pravidla společného fungování lze uvést do výroku rozsudku, tudíž je třeba apelovat na soud, aby tato pravidla uvedl alespoň do jeho odůvodnění, případně alespoň ústně poučil rodiče a ohlídat, aby toto poučení bylo zachyceno v protokolu z jednání.

1. Předávání dětí

Předávání dětí doporučuji zakotvit, pokud možno přes předškolní, anebo školní zařízení. Narcista má tendence předávání zatěžovat různými naschvály, anebo emocionálními dramaty, přičemž pro děti přítomnost této tenzi zdaleka převyšuje benefit z toho, že vidí oba rodiče pohromadě. Narcista může svého expartnera slovně napadat, anebo za přítomnosti dětí vyvolávat konflikty. S dětmi se zdlouhavě loučí, často je doslova nechce vydat z náručí, anebo předání podmiňuje různými vyjasňujícími rozhovory. Často si také užívá to, že dítě v důsledku těchto uměle vyvolávancýh dramat k druhému z rodičů nechce, což může zaznamenávat prostřednictvím nahrávacího zařízení. V případě, že se předává v místě bydliště rodiče, u kterého péče končí (tedy rodič vyzvedává děti z bydliště druhého z rodičů), je tato situace ještě zesílena tím, že dítě například nechce vyjít z pokojíčku, kde mu narcista akorát rozbalil nový dárek, anebo s ním rozkoukal pohádku.

Do návrhu tedy jednoznačně doporučujeme zakotvit předávání v pracovní dny prostřednictvím před/školního zařízení a zároveň záchytné pravidlo pro případ svátků, prázdnin či nemoci, s tím, že je předání realizováno v bydlišti rodiče, který péči začíná. Tímto postupem je narcistní rodič donucen děti minimálně fyzicky sbalit a dovézt je druhému rodiči, čímž proběhne alespoň fyzická příprava k předání. Pokud má narcista tendence vzájemná předání obstruovat, anebo zatěžovat konfliktem, doporučuji zajistit přítomnost nezávislé osoby, před kterou má narcista potřebu si zachovat tvář. Je možné požádat i o nárazovou asistenci pracovníka OSPODu, nebo oslovit některou z organizací, které se věnují asistovanému předávání (například Area Fausta).

2. Pravidla komunikace

Narcisté mají sklony ke kontrolujícímu chování a mají tendence pod záminkou práva na informace zatěžovat druhého rodiče neustálými zprávami a telefonáty dětem. Někdy děti vybízejí, aby jim prostřednictvím videohovorů ukazovaly interiér bytu, anebo co právě dělá maminka, tatínek nebo jejich noví partneři. Pokud mají hovory tento špionážní, anebo šikanózní charakter, je dobré na to pamatovat i v návrhu na úpravu poměrů a v rámci výroku upravit i telefonický styk (například jednou za 3 dny v určitém časovém rozmezí, s tím, že by mělo být výslovně zakotveno, že se má jednat o hovor bez zásahů druhého rodiče). Bohužel narcisté jsou velmi vynalézaví a nelze stoprocentně předvídat veškeré obstrukční metody, tudíž klienti často na telefonáty dětem postupem času rezignují. Jde tedy spíše o to, vytyčit mantinely konfliktnímu rodiči, aby nadměrně nezasahoval do času dětí u klienta.

3. Běžné a mimořádné náklady

Do výroku, anebo jeho odůvodnění je vhodné upravit také pravidla pro úhradu běžných, anebo mimořádných nákladů (včetně toho, co se těmito náklady rozumí), jdoucích nad rámec výživného. Je vhodné také podmínit souhlas druhého rodiče s návštěvou aktivit a kroužků, které mají být předmětem společné úhrady.

4. Uplatňování daňových zvýhodnění na děti

Pokud jednomu z rodičů svědčí výlučná péče, pak je to on, který si ze zákona může uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. V režimu střídavé péče by uplatnění daňového bonusu mělo být předmětem dohody. Je tedy vhodné stanovit v kterých letech si bude daňové zvýhodnění ten který rodič uplatňovat.

5. Střídavá péče se zachováním jedné domácnosti dětí a střídáním rodičů

V současné době se také čím dál častěji setkáváme s konceptem střídání rodičů v jedné domácnosti namísto rotace dětí. Toto uspořádání je v našem případě třeba pečlivě zvážit, stejně tak i jeho udržitelnost. Období po rozchodu s narcistou se vyznačuje určitou potřebou zpracovat si traumatické události z průběhu vztahu a vymanit se z jeho závislostní dynamiky. Klient najednou dostane hlavu nad vodu, vidí svého partnera i jeho zneužívající povahu v jasných barvách a má silnou potřebu si držet narcistu dál od těla. V okamžiku, kdy přistoupí na střídání ve společné domácnosti, může skončit v podobné pasti, z jaké se právě dostal, jelikož se tím rozšiřuje oblast kontrolujícího chování ze strany narcistního ex-partnera i jeho případných naschválů. Je také nutné si uvědomit, že po rozchodu přichází noví partneři a s nimi třeba i další děti, tudíž je otázkou, do jaké míry je takové fungování slučitelné s následným rodinným životem. K tomuto uspořádání by tedy klienti měli v případě spolurodičovství s narcistou přistupovat spíše s obezřetností.

Pravidla fungování takové domácnosti je třeba upravit v separátní dohodě, která ale již nebude podléhat schválení soudem, tudíž bude problém s její praktickou vynutitelností. Dohoda by měla obsahovat detailní pravidla chodu takové domácnosti, hrazení společných nákladů, ale i třeba podmínky pro přítomnost nových členů domácnosti. Obecně je toto nastavení vhodnější spíše tam, kde je fungování po rozchodu opravu bezproblémové, anebo u starších dětí, které už mohou částečně převzít odpovědnost za vedení domácnosti a zároveň horizont „dožití“ v takovém aranžmá nebude příliš dlouhý.

Shrnutí základních pravidel návrhu

• Pamatujte na všechny eventuality v oblasti péče o děti, předávání, výživného a nákladů na děti.
• Upravte si i telefonický styk a pravidla komunikace.
• V návrhu nenazývejte narcistu narcistou, ani se jej nesnažte diagnostikovat, stručně popište současné fungování a zdůvodněte potřebu navrhované úpravy.
• Zprostředkování konfliktní situace podložené důkazy je třeba vždy pečlivě zvážit podle míry konfliktu i závažnosti chování narcistního rodiče vůči dětem.
• Pokud nemáte prostředky na právní zastoupení v průběhu celého sporu, doporučujeme zkonzultovat alespoň úvodní návrh. Jedná se o klíčový krok, od kterého se odvíjí celé následné řízení.

V příští kapitole přistoupíme k samotnému soudnímu řízení. Řekneme si něco o roli a kompetencích OSPODu a podíváme se na to, jak vypadá soudní jednání nejen s narcistou.

Řešíte rodinné problémy a máte pocit, že Váš protějšek je narcista? Potřebujete řešit rozvod či rozchod a úpravu poměrů ke společným dětem? Kontaktujte nás! Naše kolegyně má s touto problematikou bohaté zkušenosti a ví, jak v dané situaci nejlépe postupovat.

Mgr. Daniela Holá, advokátka