Proces due diligence máte úspěšně za sebou, dveře data roomu se zavřely, potenciální ženich Vám předložil nabídku na získání Vaší nevěsty. Nad tou jste se zamysleli a došli jste ke shodně, že Vaši nevěstu, při splnění dalších podmínek transakce, ženichovi dáte a opravdu uskutečníte prodej společnosti.

Co Vás nyní čeká? Je zapotřebí připravit a projednat klíčové smluvní dokumenty, podle kterých transakce proběhne. Jedná se o velice důležitou součást procesu prodeje společnosti. Pokud jste byli tací střelci, že jste dosud nevěstu nabízeli bez poradců, důrazně Vám doporučím, abyste si nyní právního poradce najali. A to takového, který ví, co to jsou M&A transakce a jak při nich postupovat. Můžete mít právního zástupce, který Vám vyřizuje každodenní agendu, může být (a velmi často bude) skvělý v běžném právním poradenství a bude mít Vaši důvěru, nebo ho znáte dlouho. Ale akviziční právo je trochu něco jiného a pro kolegy, kteří jej nedělají opakovaně, může být nad jejich síly. A to se Vám může nehezky vymstít.

Fajn, poradce máte. Co nyní? Ve většině případů je to kupující, který předkládá smluvní dokumentaci. Přeci jen většinou větší akvíruje menšího, takže disponuje větším poradenským aparátem. Navíc je to on, kdo platí, tak je logické, že to bude on, kdo přijde s podmínkami, za kterých chce nevěstu získat. Což samozřejmě neznamená, že mu za těch podmínek nevěstu dáte.

S jakými smlouvami se setkáte a co je jejich hlavním obsahem (o těch nejdůležitějších si budeme podrobněji povídat v dalším díle seriálu):

1. Kupní smlouva

„SPA“ – share purchase agreement – smlouva o převodu akcií, resp. podílů, případně

„APA“ – asset purchase agreement – smlouva o převodu jednotlivých aktiv, nebo třeba

„EPA“ – enetrprise purchase agreement – smlouva o převodu (prodeji) závodu.

Každá smlouva má jiný charakter, jiné náležitosti, ale podstata je stejná – vždy se převádějí nejzásadnější aktiva společnosti, a proto i následující odrážky můžeme vztáhnout ke všem zmíněným typům smluv.

• Identifikace stran a předmětu smlouvy: Ujasněte, kdo jsou kupující a prodávající, a specifikujte, které akcie nebo podíly či jiná aktiva jsou předmětem transakce.
• Kupní cena a platební podmínky: Detailně popište, jaká je kupní cena, zda je část placena předem, zda existují podmíněné platby (earn-outs) závislé na budoucím výkonu společnosti.
• Záruky a prohlášení: Prodávající obvykle poskytuje záruky týkající se právního stavu společnosti, její finanční situace a dalších klíčových aspektů podnikání. Tato část také může zahrnovat indemnizační klauzule pro případ, že by se některé záruky ukázaly jako nepravdivé.
• Odkládací podmínky: Určete skutečnosti, které musí nastat, aby bylo možno přistoupit k vypořádání. Může to být například ukončení smluv, kterými nabyvatel nechce být vázán, případně povolení spojení soutěžitelů ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
• Podmínky převodu a uzávěrky: Definujte mechanizmus převodu vlastnictví a termín uzávěrky. Specifikujte, co vše musí být splněno nebo dodáno při uzavírání, včetně nezbytných regulatorních schválení.

2. Svěřenská smlouva

Pro posílení jistoty kupujícího a prodávajícího při prodeji společnosti je ve většině případů kupní cena skládána do úschovy (svěřenské správy) třetího nezávislého subjektu. Tím může být buď banka, notář nebo advokát.

Principem smlouvy je, že peníze jsou složeny u třetí nezávislé osoby, jsou vedeny na speciálním účtu, který je oddělen od majetku svěřenského správce a ten smí s penězi nakládat toliko způsobem, který mu umožní svěřenská smlouva. Banka je nejrigidnější a dohodnout se s ní na textaci smlouvy bývá s ohledem na její korporátní status složité. Mnohem flexibilnější a operativnější jsou notáři a advokáti, kteří mají obecně vyšší míru právního povědomí než banky a dokáží se lépe přizpůsobit stranám obchodu. Ano, v minulosti byly zaznamenány případy defraudace prostředků z řad advokátů, což je to ostuda, a doufám, že „kolegové“ za toto skončí na hodně dlouho za mřížemi, protože nemůže snad být horší hřích advokáta, než zpronevěřit peníze klientů, ale obecně jsou tyto způsoby vypořádání velmi spolehlivé.

3. Smlouva o přechodu zaměstnanců (Transfer of Undertakings)

V případě, že neprodáváte společnost celou, ale jen její část (o rozdílech bude pojednávat další díl seriálu), může být relevantní převod zaměstnanců:

• Podmínky přechodu: Jasně stanovte, kteří zaměstnanci přecházejí, jaké mají pracovní podmínky a jaké závazky vůči nim kupující přebírá.
• Informace a konzultace: Ujistěte se, že byly dodrženy všechny právní požadavky na informování a konzultaci se zaměstnanci před transakcí.

4. Smlouva o poradenství / o výkonu funkce jednatele / manažerská smlouva

V řadě případů má kupující zájem o to, abyste i poté, co mu společnost prodáte, byli se společností nějak spjati. Dokonce na to může být nastavena i část kupní ceny za prodej společnosti, resp. její výplata. Můžete zůstat na pozici člena statutárního orgánu, stát se zaměstnancem nebo jen externím poradcem. Vždy však je dobré si upravit rozsah, obsah svého mandátu a odměnu za něj:

• Rozsah služeb: Definujte, jaké poradenské služby bude prodávající poskytovat po uzavření transakce, včetně doby trvání a specifických úkolů.
• Honorář a platby: Stanovte, jak bude prodávající za poradenství odměněn.

5. Dohoda společníků – „SHA“ – shareholders agreement

V řadě případů není předmětem prodeje 100% podíl na společnosti, ale jen jeho (majoritní) část a Vy zůstanete nadále (minoritním) společníkem. Pro tento případ je naprosto nezbytné si ujednat, jak se budete jako společníci chovat při výkonu práv společníků v klíčových otázkách:

• Hlasovací většiny: Dohodněte si, jak velké hlasovací většiny budou potřebné pro přijetí toho kterého rozhodnutí. Zákon o obchodních korporacích stanoví zákonná minima, která však mohou být dále modifikována ujednáním společníků.
• Pravidla pro výplatu podílů za zisku. Zejména ve společnosti s ručením omezeným může být sjednáno, že podíl na zisku není vyplácen striktně podle podílů společníků na základním kapitálu, ale bude zohledněn i přínos společníků na generování zisku v daném období.
• Pravidla pro volbu členů orgánů: I minoritní společník může mít zájem a právo na to být členem statutárního orgánu, zejména tehdy, pokud má být přímo odpovědný za hospodářské výsledky společnosti po převzetí a dostat za to doplatek ke kupní ceně.
• Drag-along a tag-along práva: Bude se podíl na společnosti v budoucnu prodávat? Pak byste měli mít upraveno, zda máte povinnost prodat i ten Váš (minoritní) podíl nebo naopak právo se jej „zbavit“ tím, že jej koupí nabývající investor.

Další smlouvy

Výše uvedené smlouvy jsou asi ty základní, se kterými se lze v akvizičních procesech setkat. V závislosti na charakteru dealu nás jistě napadne i řada dalších jako třeba:

• licenční smlouvy
• smlouvy o převodu nebo jiné formě využití know-how
• smlouvy o financování
• dohody o integraci
• dohody o využití zdrojů
• a další…

Závěr

Výše uvedené smlouvy a jejich obsah jsou nejčastější smlouvy, prostřednictvím kterých lze realizovat to, co souhrnně nazveme jako „prodej společnosti“. Konkrétní set smluv je pak vždy odrazem charakteru realizované transakce, je odlišný případ od případu a už jen proto je fajn, když se poradíte se zkušeným právním šamanem, jak tu Vaši nevěstu co nejlépe prodat.

Příště Vám dám základní vhled do toho, jaký je rozdíl mezi smlouvami, které jsem dnes označil jako SPA, APA a EPA.

Potřebujete poradit či zastoupit při prodeji společnosti? Máte jakékoli dotaky k našemu seriálu? Obraťte se na nás! S prodejem společností máme dlouholeté zkušenosti!

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner