O fenoménu ESG neboli Environmental, Social and Corporate Governance jsme na portálu konstrukce.cz psali již v loňském roce. Nyní se zaměřujeme na problematiku, jak se ESG projevuje a bude projevovat v procesu zadávání veřejných zakázek.

Dle § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ,,ZVZ“) platí, že zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Tento požadavek na odpovědné zadávání veřejných zakázek je součástí zákona o zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2021 a vztahuje na všechny zadavatele a všechny druhy veřejných zakázek včetně zakázek malého rozsahu. Do budoucna to znamená, že environmentální, sociální a inovativní způsob zadávání bude minimálně předmětem úvahy, kterou je potřeba při zadávání jakékoliv veřejné zakázky provést a vypořádat se s argumenty, proč udržitelný způsob případně v konkrétním tendru není možný.

Zásady OVZ u veřejných zakázek

Zásady OVZ se uplatní v rámci veškerých postupů zadavatele dle ZVZ bezvýjimečně. K jejich dodržení je zadavatel vázán také při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zřejmě i při naplnění obecných výjimek v § 29 (jakkoliv v těchto případech se bude jednat zpravidla toliko o zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli bez soutěže) a rovněž pokud je dána některá z výjimek pro podlimitní veřejné zakázky ve smyslu § 30. Principu využití zásad OVZ nebude odporovat, pokud zásady OVZ nebudou promítnuty do veřejných zakázek s velmi nízkou předpokládanou hodnotou (např. v řádech tisíců či desetitisíců Kč), jakkoliv předpokládaná hodnota by obecně neměla být měřítkem větší či menší míry využití zásad OVZ.

Z dikce § 6 odst. 4 vyplývá, že zadavatel je povinen dodržovat zásady OVZ v rámci svého postupu dle ZVZ při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a dále též při výběru dodavatele. 

Výčet způsobů uplatnění zásad OVZ je vymezen kumulativním způsobem. Jelikož však podmínky hodnocení i výběru dodavatele tvoří součást zadávacích podmínek, zadavatel fakticky musí uplatnit zásady OVZ již ve fázi stanovení zadávacích podmínek, a to v rámci určení technických a obchodních podmínek, podmínek účasti (zejména kvalifikačních předpokladů) či kritérií hodnocení. Zásady OVZ však zadavatel není povinen aplikovat všemi vymezenými způsoby (technické, obchodní či kvalifikační podmínky nebo hodnocení). Zadavatel by měl v rámci přípravy konkrétní veřejné zakázky vždy ad hoc posoudit jednotlivé způsoby aplikace zásad OVZ a zvolit takový způsob jejich uplatnění (pokud vůbec přicházejí do úvahy), jež bude z hlediska předmětu veřejné zakázky nejvhodnější.

Jak aplikovat zásady OVZ

Zadavatel je povinen aplikovat zásady OVZ toliko v rámci těch veřejných zakázek, ve kterých je to vzhledem k jejich povaze a smyslu možné a odůvodněné. Faktické uplatnění zásad tak není nezbytné v rámci veškerých zadávaných veřejných zakázek absolutně. Zadavatel musí vždy zvážit povahu a smysl připravované veřejné zakázky a na základě toho následně vyhodnotit konkrétní možnosti aplikace zásad OVZ, a to i ve vazbě na další zásady zadávání veřejných zakázek, vymezené v § 6. Zadavatel tak může dospět k závěru, že ve vztahu k dané veřejné zakázce není možné či smysluplné některou či žádnou ze zásad OVZ aplikovat. Všechny zásady je třeba vykládat ve vzájemném souladu, žádná nemá přednost před jinou, zásady stojí rovnocenně vedle sebe. možnost aplikovat v zadávacích řízeních zásady OVZ je v ZVZ zakotvena od počátku v § 37 odst. 1 písm. d). 

Dle § 37 odst. 1 písm. d) ZVZ platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací. Může se tak jednat o požadavky na ekologický průběh plnění veřejné zakázky (např. co se týká provozu strojů, procesu výroby či likvidace odpadu vzniklého při plnění veřejné zakázky), určité požadavky na zaměstnání určitého množství osob znevýhodněných na trhu práce (např. dlouhodobě nezaměstnaných, pečujících o malé děti, starší osoby nebo naopak čerstvé absolventy škol) nebo stanovení minimální úrovně pro odměňování pracovníků dodavatele apod. Tyto zvláštní požadavky se tedy mohou vztahovat jak k samotnému průběhu či okolnostem plnění veřejné zakázky, tak k vlastnostem poptávaného plnění, nelze však stanovit takové požadavky, které jsou zcela mimo rámec poptávaného plnění.

Zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací jsou v zákoně nově vyčleněny do samostatného typu podmínek účasti. Jak uvádí směrnice 2014/24/EU, cílem je náležitě začlenit do zadávacích řízení požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek. Směrnice 2014/24/EU dále považuje za zvláště důležité, aby členské státy (prostřednictvím transpozice) a zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které jsou platné v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají ze zákon, nařízení, vyhlášek a rozhodnutí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem EU. může se tak například jednat o požadavky na ekologický průběh plnění veřejné zakázky (například co se týká provozu stroj, procesu výroby či likvidaci odpadu vzniklého při plnění veřejné zakázky), určité požadavky na zaměstnání určitého množství znevýhodněných osob nebo na stanovení minimální úrovně pro odměňování pracovník dodavatele anebo jeho poddodavatel.

Uplatňování standardů ESG při zadávání veřejných zakázek

Lze uzavřít, že v budoucnu bude docházet k čím dál častějšímu uplatnění standardů ESG v rámci zadávacího řízení u veřejných zakázek. Vlády budou pravděpodobně jednak více investovat do zelených řešení a jednak budou veřejné zakázky postupně podmiňovat standardy ESG.

Může jít například o:

1. nákup energií z obnovitelných zdrojů,
2. energetické úspory jako jedno z kritérií pro výběr dodavatele
3. náklady životního cyklu v případě nákupů výpočetní či kancelářské techniky.

Závěr

Tedy tak, jako se počátkem tisíciletí staly neodmyslitelnou součástí předpokladů na účast ve veřejných zakázkách např. certifikace kvality ISO, tak se i menší a střední společnosti musejí začít připravovat na plnění nových požadavků, pokud chtějí na trhu veřejných zakázek uspět. V praxi se zatím nejvíce projevuje tzv. „zelené“ zadávání veřejných zakázek, tedy ve spojitosti s ESG se jedná o první kritérium – dopady na životní prostředí. Dá se tedy očekávat, že aby dodavatel ve veřejné zakázce uspěl, bude muset dodržovat určité zásady ovlivňující životní prostředí a taktéž se dá předpokládat, že do budoucna se k těmto kritériím přidá i kritérium dopadu na společnost a řízení podniku.

Zdroj: konstrukce.cz

Nevíte si rady s ESG při zadávání veřejných zakázek? Chcete ESG standardy implementovat do Vašeho podnikání? Potřebujete jiné právní poradenství týkající se veřejných zakázek? Nevíte si rady s přípravou výběrového řízení? Poradíme Vám!

JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner