Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje v § 2390 a následujících zápůjčku (dříve se používal pojem půjčka). Smlouva o zápůjčce patří mezi jeden z nejpoužívanějších smluvních typů.

Smluvní strany této smlouvy se nazývají vydlužitel (tj. ten, komu byl předmět zápůjčky přenechán) a zapůjčitel (tj. ten, kdo přenechal předmět zápůjčky). Předmětem zápůjčky je zastupitelná věc, tj. věc, kterou můžeme nahradit věcí téhož druhu. Nejčastějším předmětem zápůjčky jsou peníze.

Náležitosti smlouvy o zápůjčce

I když občanský zákoník nestanovuje formu smlouvy o zápůjčce, určitě je vhodné, aby byla smlouva uzavřena písemně. Smlouva by měla obsahovat zejména:

• určení smluvních stran,
• specifikace věci, která je předmětem zápůjčky,
• zda je zápůjčka poskytována bezúplatně či nikoliv (tzn. v případě zápůjčky peněz, zda budou požadovány úroky) a
• splatnost zápůjčky.

Smlouva o zápůjčce – reálný kontrakt

Upozorňuji, že smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt, tedy k uzavření smlouvy dojde, až když je věc předána (nikoliv jen na základě dohody stran – ať již písemné, ústní či konkludentní). Tedy v případě, že jsou předmětem zápůjčky peníze, je smlouva o zápůjčce uzavřena jejich předáním vydlužiteli, ať již v hotovosti či bezhotovostním převodem na jeho účet.

Otázkou také může být, zda je možné podmínku předání splnit i v případě, že věc, resp. peníze budou předány (ať již v hotovosti či bezhotovostně) třetí osobě (nikoli tedy přímo vydlužiteli). Dle judikatury i odborné literatury je toto možné, strany se tedy ve smlouvě o zápůjčce mohou dohodnout, že předmět zápůjčky bude předán třetí osobě.                       

Závěr

Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce je hojně využívaná, ve většině případů je však uzavíraná pouze ústně či konkludentně. Určitě doporučuji pro zvýšení právní jistoty stran, aby smlouva byla uzavřena písemně a obsahovala alespoň základní náležitosti, které jsou v článku zmíněny.    

Zdroj: Leagle.One

Mgr. Zuzana Zuntová LL.M., advokátka